Čerstvě schválená novela zákoníku práce budí vášně – především mezi zaměstnavateli. Výrazně totiž posiluje pozici „dohodářů“ v pracovněprávním vztahu. Od roku 2024 budou mít například právo na dovolenou. Většina dalších přijatých změn ale nabyla účinnosti už 1. října 2023. Projděte si shrnutí novinek.
Změny, které platí od 1. 10. 2023:
1. Rozšiřuje se informační povinnost zaměstnavatele
Novela rozšiřuje okruh informací, které musí zaměstnavatel poskytnout svým zaměstnancům – na dohodu o provedení činnosti, dohodu o provedení práce i pracovní smlouvu. Dle novelizovaného znění § 37 zákoníku práce musí zaměstnavatel poskytnout například informace ohledně:
- bližšího označení druhu a místa výkonu práce,
- dovolené,
- době trvání a podmínkách zkušební doby,
- způsobu odměňování,
- rozvrhování pracovní doby,
- rozsahu práce přesčas,
- nepřetržitých odpočinků atd.
Poskytování informací se týkají i další novinky:
- Informace musí zaměstnavatel poskytnout do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu. V případě změn pracovněprávních vztahů je nutné splnit informační povinnost nejpozději v den nabytí jejich účinnosti.
- Informační povinnosti nově platí i pro pracovní poměry kratší než 1 měsíc.
- Novinkou je také povinnost evidovat splnění informační povinnosti, včetně možnosti elektronického zaznamenávání.
2. Mění podmínky zaměstnání na dohodu
S novými právními změnami v oblasti pracovní doby se „dohodářům“ zlepšují pracovní podmínky. Jak konkrétně?
- Mají nárok na seznámení se s rozvrhem pracovní doby tři dny předem (je možné si sjednat lhůtu kratší nebo delší).
- Kromě povinné přestávky na jídlo a oddech získávají pracovníci na dohodu také nárok na nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v průběhu týdne.
- V případě překážek v práci mají nově právo na volno – ne však na náhradu mzdy (není-li to dohodnuto nebo stanoveno vnitřním předpisem). To je zvláště důležité pro pracovníky na DPP, protože doba těchto překážek se již nepočítá do limitu 300 hodin v kalendářním roce.
- Nově se na dohodáře vztahují práva dle ust. § 115–118 zákoníku práce, což znamená, že jim v případě práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu náleží kompenzace. Toto navýšení odměny však přináší dopad na odvody zdravotního a sociálního pojištění, zejména pokud dojde k překročení určených limitů pro DPČ a DPP.
3. „Dohodáři“ mají právo požádat zaměstnavatele o přechod do pracovního poměru
Mění se § 77 odst. 4 zákoníku práce, který nyní umožňuje „dohodářům“ požádat svého zaměstnavatele o přechod do pracovního poměru. Toto právo se vztahuje na ty, kteří byli zaměstnáni u příslušného zaměstnavatele po dobu delší než 180 dnů v rámci 12 měsíců. Zaměstnavatel je povinen na tuto žádost písemně odpovědět nejpozději do jednoho měsíce od jejího obdržení. Nemusí této žádosti vyhovět, ale pokud nevyhoví, musí své rozhodnutí odůvodnit.
Připravované změny od roku 2024
1. Právo na dovolenou
Novinkou, která vstoupí v platnost od 1. 1. 2024, bude právo „dohodářů“ na dovolenou. Toto právo však nebude platit automaticky pro všechny.
Jaké podmínky musí být splněny?
- Trvání DPČ/DPP alespoň čtyři týdny.
- Odpracování alespoň čtyřnásobku fiktivní stanovené týdenní pracovní doby (80 hodin).
Zbytek pravidel týkajících se dovolené bude pro „dohodáře“ platit obdobně jako pro běžné zaměstnance, včetně určování dovolené, čerpání dovolené a možného krácení dovolené v případě zameškání směny.
2. Souběh více DPP a DPČ
Pokud má zaměstnanec souběžně více DPP u různých zaměstnavatelů a jeho příjem z DPP překročí 40 % průměrné mzdy, bude tato částka podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Stejným způsobem bude podléhat odvodu odměna u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z DPP překročí 25 % průměrné mzdy.
Tyto limity neplatí pro dohody o pracovní činnosti, kde už měsíční odměna 4 000 Kč podléhá odvodům.
Na zaměstnance bude také přenesena zvýšená informační povinnost týkající se souběhu dohod. Zaměstnanec tak bude mít povinnost nejpozději v den nástupu na DPP nahlásit, zda má uzavřenou DPP i s dalším zaměstnavatelem. Pokud tak neučiní, hrozí, že veškeré odvody – včetně těch, které by normálně hradil zaměstnavatel – bude zaměstnanec muset uhradit sám.
Pro kontrolu dodržování těchto nových pravidel bude zaveden registr všech dohod o provedení práce a příjmů z nich, do kterého bude mít přístup zaměstnavatel. Zaměstnavatelé budou také povinni včas plnit ohlašovací povinnosti ohledně nástupu a ukončení dohod a hlásit dosažené příjmy. Teprve po těchto krocích bude zaměstnavatel schopen zjistit, zda došlo překročení uvedeného limitu a zda má odměnu zatížit odvodem pojistného.
Odloží se změny v dohodách až na rok 2025?
Již během schvalování ve Sněmovně upozorňovala Komora daňových poradců ČR na nedostatky v navrhovaných změnách u dohod – především na absenci provázání se zdravotním pojištěním. Přesto však došlo ke schválení.
„Za nejpodstatnější v tuto chvíli považujeme připomínku týkající se změn v oblasti dohod o provedení práce. Schválené řešení je v praxi v zásadě téměř nerealizovatelné a přineslo by nejen výrazné administrativní náklady na straně zaměstnavatelů, ale i neřešitelné situace,“ upozornila Komora daňových poradců ČR senátory v dopise a zároveň navrhla datum účinnosti změn u dohod posunout až na rok 2025.
O vývoji této situace vás budeme dále informovat v některém z připravovaných článků.
